Naše čtrnáctka o víkendu zajížděla na palubovku Prostějova. Čekal nás fyzicky náročný duel, který nakonec skončil těsným výsledkem 76:71 v náš neprospěch. I když odjíždíme s prázdnou, kluci ukázali charakter, za který se rozhodně nemusí stydět.
Zápas dvou tváří: Srdce vs. Technické nedostatky
Hráčům nelze upřít neskutečnou bojovnost. Od první minuty bylo vidět, že na hřišti nenechají ani centimetr zadarmo. Bohužel, basketbal se nehraje jen na nasazení, ale také na efektivitu a kontrolu podkošového prostoru.
Kde nás tlačila bota?
-
Špatný doskok: Tohle byl kámen úrazu. Soupeř nám příliš často dovoloval druhé a třetí šance po útočných doskocích, což nás v konečném součtu stálo drahocenné body.
-
Neproměněné střely: V klíčových momentech nám chyběl klid v zakončení. Šance jsme si sice vytvořili, ale míč do koše prostě nepropadl tak často, jak bychom potřebovali.
„Pětibodový rozdíl v basketbalu je přesně ta hranice, kde si řeknete: ‚Stačilo dát dvě trojky nebo doskočit pár míčů a vezeme domů výhru.‘ Je to sice hořké, ale pro kluky je to obrovská škola.“
Co si odvést do dalších tréninků?
Výsledek 76:71 ukazuje, že jsme s Prostějovem drželi krok po celý zápas. Pokud zapracujeme na důrazu pod košem a zpřesníme mušku, příště se karta obrátí v náš prospěch. Hlava nahoru, bojovnost tam je a to je ten nejdůležitější základ!
